Církev bratrská

• je společenstvím lidí, kteří vyznávají osobní křesťanskou víru v trojjediného Boha jako svého Spasitele a Pána,

• přijímá Bibli jako zjevené Boží Slovo za jediné měřítko víry, učení a života,

• hlásí se k základním starokřesťanským vyznáním víry, k dědictví světové i domácí reformace, zvláště pak k odkazu Jednoty bratrské a k zásadám evangelikálního hnutí,

• tvoří svazek samostatných sborů, do kterých může kdokoliv přijít a hledat odpovědi na základní životní otázky,

• vidí své poslání ve zřetelném vyznávání křesťanské víry a ve vedení lidí k poznání toho, co tato víra znamená v současném světě,

• svou víru uskutečňuje zvěstováním evangelia, misijní činností, praktickou službou potřebným lidem různého věku v rozmanitých životních situacích a budováním Sborů podle příkladu novozákonní církve.

​

Vize naší stanice:

​

CB Český Krumlov – kdo jsme:

Jsme křesťané z Českého Krumlova a okolí. Společně budujeme moderní, zdravou a misijní církev, která šíří lásku, dobré skutky a Kristovo evangelium. Bůh proměňuje naše životy ke své slávě a na svědectví lidem.

Hodnoty našeho společenství:

​

Hodnoty, které jsou důležité pro CB Český Krumlov

1. Kristus a Bible jsou v centru všeho, co děláme.

2. Své osobní životy podřizujeme Bohu, Bibli a vedení Duchem svatým.

3. Chceme být misijním společenstvím, které buduje cesty k hledajícím lidem a šíří       evangelium.

4. Spojujeme evangelium s pomocí potřebným.

5. Usilujeme o to, aby bohoslužby i vyučování byly aktuální a srozumitelné těm,             kdo se jich účastní.

6. Záleží nám na vzájemných vztazích, ve kterých je pravdivost, úcta, zájem,                   otevřenost, přijetí, milosrdenství, láska, empatie a odpuštění. Cíleně budujeme         vztahy mezi generacemi.

7. Každému chceme vytvořit prostor pro duchovní růst, zapojení do služby,                       učednictví a používání duchovních obdarování.

8. Záleží nám na tom, v jakém prostředí se dělá duchovní práce.

9. V našem společenství není nikdo diskriminován.

10.Vytváříme příležitosti k tomu, aby lidé mohli dělat

      věci společně.

​

Historie Církve bratrské v Českém Krumlově:

V Českém Krumlově byla situace evangelíků vždy velmi složitá, město bylo už v dávné historii přísně katolické. Příliv evangelické zbožnosti nastal v 16. století příchodem luteránů a novokřtěnců. Především koncem století, za vlády Petra Voka z Rožmberka, který se i s manželkou hlásil k Jednotě bratrské, nastaly evangelíkům zlaté časy. Dostali svůj kostel, kněze i školu. Dokonce i katoličtí duchovní podávali v Krumlově na přání věřících Večeři Páně pod obojí a počet evangelických věřících prudce rostl.

Začátkem 17. století se všechno změnilo. Petr Vok byl nucen prodat panství a evangelíci začali být omezováni. Přišli o školu, kostel i kněze. Městská rada stála na straně katolíků a krumlovští jezuité měli silné slovo. 11. 11. 1616 bylo nekatolíkům nařízeno opustit město, byly jim zakázány hlasité zpěvy, čtení a modlitby při bohoslužbách i doma v rodinách. Po porážce na Bílé Hoře byli evangelíci nuceni zříct se svého vyznání. Nový pán na Krumlově nařídil r. 1623 úplně vyhubit protestanty a vyznavače kalicha. Všichni obyvatelé museli přestoupit ke katolictví a na náměstí bylo demonstrativně spáleno 5052 náboženských knih, vybraných násilím z domácností na celém panství.

Od té doby byli nekatolíci z panství vyháněni a tvrdě pronásledováni, což se na Českokrumlovsku nezměnilo ani po tolerančním patentu císaře Josefa (1781).

Teprve roku 1872 přijíždí do Čech tři misionářské manželské dvojice z Bostonu, které začínají obrozeneckou práci mezi nekatolíky. Přestože jejich činnost byla po několika letech zakázána, velkým tlakem ze zahraničí byla r. 1879 zajištěna Čechům náboženská svoboda a 3. 6. 1880 založena Svobodná reformovaná církev, předchůdkyně naší církve. Roku 1896 byl první samostatný sbor této církve ustanoven v Českých Budějovicích, kde v letech 1899-1904 působil kazatel Antonín Chráska. Ten s pomocí kolportéra biblí Vernera rozšířil práci i na kazatelské stanice Český Krumlov, Trhové Sviny, Ledenice a Vrcov. 

Po roce 1918 naše církev odmítla z věroučných důvodů sloučení se vznikající Českobratrskou církví evangelickou a hlásí se k odkazu Jednoty bratrské. V květnu 1919 se přejmenovává na Jednotu Českobratrskou, která po připojení slovenských a polských sborů přijala roku 1967 název Církev bratrská.

V období mezi světovými válkami se sbor Jednoty Českobratrské v Českém Krumlově scházel nejprve v pronajatých prostorách, později od r. 1933 v modlitebně v Důlní ulici na Plešivci, kterou si vlastním nákladem opravili a vybavili. Kazatelem byl br. Kejř, jezdívali sem sloužit i další kazatelé, např. Kvasnička, Kloužek st.,Hejlek, Zelenka, Urbánek a Štifter. Společenství mělo také svoji knihovnu a provozovalo dobročinný spolek Betanie i další rozsáhlou charitativní pomoc chudým. Večeře Páně se vysluhovala přibližně 6x ročně.

Za války se čeští protestanti v Krumlově scházeli pouze tajně v rodinách. Činnost sboru i pravidelná setkání byly obnoveny teprve po skončení 2. světové války. Scházeli se v Horní ulici č. 147. Sbor se brzy rozrostl, za bratra kazatele Kočnara (1949-1966) se spolu s dětmi scházelo 40 – 50 lidí. Měli svou besídku i mládež. Laickým kazatelem byl br. Kloužek.

S nástupem komunismu se změnil postoj státu k církvím. Přísný dohled se přiostřoval, společnost ovládlo ateistické myšlení. Kazatelé byli sledováni, nesměly se konat akce pro veřejnost, Bible se četla jen ve shromáždění pod dohledem komunistickou stranou pověřených osob, které z každého shromáždění posílaly písemné hlášení. Tyto osoby pracovaly v utajení jako tzv. „důvěrníci“ a členové sboru o nich často ani nevěděli. Stát se snažil „uklidit“ církev z očí veřejnosti.

Od roku 1972 do 1990 bylo společenství spolu se sborem adventistů nuceně přestěhováno do nehostinných, vlhkých prostor v přízemí Vlašského dvora. Kromě nedělního shromáždění a dětské besídky se konala první čtvrtek v měsíci biblická hodina. Ke službě sem dojížděli kazatelé z hlavního sboru v Českých Budějovicích, nejprve br. Liguš, po něm br. Komrska a od r. 1988 do 1996 bratr Valeš. Laici mohli sloužit jen po získání ztv. „malého dekretu“, což jim ovšem přinášelo velké politické potíže např. v zaměstnání.

Po politickém převratu r. 1989 se situace církví změnila. Po několika stěhováních se společenství mohlo vrátit zpět do Horní ulice. Sborová činnost se oživila a začali přicházet noví lidé, hlavně mládež. Uspořádal se koncert v hotelu Růže, veřejná evangelizace, věřící se scházeli na různých společných programech, biblické hodině i skupinkách po domech, pořádaly se neformální akce v přírodě. Do hlavního sboru se jezdívalo na sborové dny a společná odpoledne. Kvůli restitucím však sboreček o prostory v Horní ulici přišel. Krátce se shromáždění konalo v hotelu Růže a v roce 2004 město Církvi Bratrské pronajalo stávající prostory na sídlišti Mír, které byly vlastním silami upraveny pro sborovou práci. Spolu s CB využívají tuto modlitebnu i adventisté a evangelíci. Do roku 2005 byl kazatelem českobudějovického sboru br. P. Urban, pak byl sbor dva roky bez kazatele.

Společenství stanice CB v Krumlově v té době prošlo určitou krizí, po které se počet členů zmenšil a sborová činnost se zúžila na nedělní shromáždění, besídku a práci se skupinkou romských dětí ze sídliště. Tato situace trvala několik let, ale po r. 2009 se s příchodem nové misijní rodiny obnovil vnitřní i misijní život společenství. Byly obnoveny čtvrteční biblické hodiny, byl založen dorost, koná se pravidelná misijní a sociální práce i neformální akce, a do společenství začínají přicházet noví věřící, kterým je věnována intenzivní duchovní péče. V nedělním shromáždění se pravidelně schází spolu s dětmi 20 – 30 věřících.

Kazatelem sboru byl do r. 2015 bratr Svetozár Slavka.

V současnosti je naším kazatelem Pavel Benák.

​

​

 

Tváře našeho společenství